fejetonek - "Ranní káva"

Moji milí, pro mě je ranní káva doslova životabudič. Pak už celý den ji mít nemusím. Ale ráno?? Rozhodně ano!

Jsem schopná, když jedu třeba na školení, táhnout o jednu tašku navíc, aby se mi sebou vešla rychlovarná konvice, kdyby náhodou na pokoji nebyla.

Ranní vstávání je pro mě (a určitě nebudu jediná) jedním slovem VOTRAVA. Když zazvoní budík, je to jako když vás někdo třískne po hlavě lopatou. Cože? To už je fakt ráno? Ach jo. No tak s chutí do toho, půl je hotovo. Takže se vyhrabu z vyhřátého pelíšku, pohladím kočičky, které mě přišly přivítat - v očích tedy mají napsáno: "No to je dost, že jsi se zvedla, honem nám dosypej mističky, proboha, vždyť jsme jedly naposledy večer a už je půl šestý!"

Obsloužím tedy ty naše čičinky, pak si postavím na kafíčko a po prvním doušku už koukám na svět s rozzářenýma očima a dělám si plány, co všechno mi dnes přinese den :-)